Olympijské hry

V 5. třídě se žáci přenesou do starověku a to nejen v obrazech a mýtech v rámci výuky dějepisu, či při probírání geometrie v matematice, ale prožijí antické olympijské hry. Ty se každoročně konají na jaře a pořádá je společně více waldorfských škol. Žáci vytvoří skupiny, které představují jednotlivé starověké městské státy, přičemž skupiny jsou složené z žáků různých waldorfských škol. Nejde tedy o konkurenci mezi školami, ale naopak o jejich vzájemné propojení a spolupráci.

Hry se zahajují tradičně zapálením olympijského ohně, olympijským slibem a zpěvem olympijské hymny, kterou tvoří první verš z Homérovy Odyssey v řečtině:

Ándra moi énnepe, moûsa,
polýtropon, hòs mála pollà
plánchthē, epeì Troíēs
hieròn ptolíethron épersen.

Následně začnou samotné hry, kdy žáci zkouší své fyzické i duševní schopnosti a dovednosti v řeckém sedmiboji. Výkony se nijak nezapisují, účastníci soupeří a překonávají především sami sebe. Olympijské hry mají ve své podstatě ukázat to nejvíce harmonické, čím se člověk může stát a o co by měl neustále usilovat – tělesnou, duševní a duchovní vyváženou zralost člověka – kalokagáthia.